„Vždycky jsem měl při poslechu hudby mrazení: zjistil jsem, že to souvisí s mou emoční citlivostí“
© Onespace.cz - „Vždycky jsem měl při poslechu hudby mrazení: zjistil jsem, že to souvisí s mou emoční citlivostí“

„Vždycky jsem měl při poslechu hudby mrazení: zjistil jsem, že to souvisí s mou emoční citlivostí“

User avatar placeholder
- 04/04/2026

Poslech hudby může vyvolat nečekanou vlnu emocí, která se projeví fyzicky – například husí kůží nebo pocitem chladu po těle. Nové vědecké poznatky ukazují, že tato reakce není náhodná. U některých lidí je totiž propojena s jejich zvýšenou citlivostí a hlubší schopností vnímat emoce, což má své kořeny částečně i v genetice.

Silné emoce při poslechu: co se děje v těle

Když zazní výrazný hudební motiv nebo dojemný verš poezie, může v těle vzniknout krátký, intenzivní stav – takzvaný estetický frisson. Projevuje se jako husí kůže, mrazení v zádech nebo pocit dojetí. Tyto reakce nejsou pouze subjektivní: vědci zjistili, že při nich dochází k aktivaci systému odměny v mozku, včetně nucleus accumbens, a k výdeji dopaminu, tedy stejného chemického posla, který je spojen s pocitem potěšení například při jídle nebo sexuálních zážitcích.

Současně se aktivuje i sympatický nervový systém — mění se srdeční rytmus, zrychluje se dech a zvyšuje se vodivost kůže. Zajímavé je, že stejné fyzické reakce vyvolává tělo také při chladu nebo v ohrožení. V případě hudby a umění však nejde o přežití, ale o emocionální prožitek, který dokáže být natolik silný, že se projeví i na tělesné úrovni.

Genetické předpoklady a osobnostní rysy

Podle nejnovější rozsáhlé studie, která sledovala více než 35 000 osob, je přibližně třetina sklonu k hudebním frissonům dána genetickými faktory. Tento objev naznačuje, že schopnost hluboce prožívat umění může být do jisté míry zakódována v DNA. Zbytek ovlivňují osobní zkušenosti, vztah k umění a otevřenost novým zážitkům.

Lidé, kteří často zažívají mrazení při poslechu hudby, bývají podle výzkumů citlivější a otevřenější vůči emocím. Hudba či poezie pro ně nejsou jen kulisou, ale intenzivně vnímanou součástí života, která dokáže spustit silné emocionální vlny.

Proč někdo reaguje silněji než ostatní

Rozdíly v intenzitě reakcí na hudbu a umění mohou vysvětlit rozdíly v neuronovém propojení mozku a osobnostní nastavení. Někteří lidé mají obzvláště citlivé spojení mezi oblastmi mozku, které zpracovávají emoce, odměny a smyslové vjemy. Proto dokážou na hudbu nebo vizuální umění odpovídat silněji.

Vědci také upozorňují, že tyto fyzické projevy nejsou známkou slabosti, ale spíše důkazem bohatého vnitřního světa a schopnosti autenticky prožívat emoce. Hudební frisson tak může být nejen příjemným zážitkem, ale i odrazem osobnostních kvalit, které mají hluboké kořeny ve vývoji člověka.

Závěr

Pocit husí kůže při poslechu hudby či sledování umění není pouze náhodnou reakcí – jde o komplexní souhru genetických, neurologických a emocionálních faktorů. Věda tak potvrzuje, že schopnost prožívat tyto silné emoce je částečně vrozená a úzce souvisí s citlivostí a vnímavostí jednotlivce.

Image placeholder

Jsem tvůrce videoher, mám 31 let a miluji vytváření interaktivních příběhů, které přinášejí radost lidem po celém světě.