Ulice Kjóta v podvečer. Dlažba chladná, poloprázdné kavárny, sem tam zvuk kufru na kolečkách. Nedávno běžný obrázek, dnes výjimečný. Všude kolem se pomalu rozplývá ticho, které kdysi patřilo místním. Japonsko čelí otázce, kde leží hranice mezi otevřeností a ztrátou vlastní tváře.
Růst návštěvnosti mění běžný život
Na první pohled je vše jasné: japonská města zaplavili cizinci. Ruch na nádražích, skupinky před chrámy, rozvlněné fronty na snímky s horou Fudži v pozadí. Zahraničních turistů bylo loni o čtvrtinu víc než před pandemií. Cestovní ruch se takti vyhoupl mezi největší světové destinace.
Za tímto zájmem stojí hlavně oslabující jen a pouze mírná inflace. Pro Evropany nebo Američany znamenají levnější nákupy i ubytování. Země, které dřív balancovala na hranici dostupnosti, je najednou blíž než kdy jindy.
Důsledky: přetížení a přísnější pravidla
Tokio, Kjóto i Fudži čelí náporu. Lidé čekají před vstupem do svatyň, uličky se zužují davy, ve vlacích mizí volná místa. Přelidnění se stalo tématem nejen pro média, ale především pro obyvatele.
Japonské úřady reagují. Omezují vstupy, zavádějí nové poplatky, někde platí vyšší ceny turisté než místní. Byrokracie kolem víz se komplikuje a turistické daně rostou. Záměrem už dávno není podporovat další růst, ale udržet situaci pod kontrolou.
Kultura pod tlakem popularity
V některých čtvrtích je slyšet, že tradice, které měly intimní podobu, jsou najednou součástí turistického programu. Mění se rytmus všedních dní i atmosféra u slavností. Ne každý se s tím smiřuje snadno.
Roste tlak na ochranu kulturní identity. Přístup „všechno ukázat všem“, který býval typický pro zemi, se mění. Japonsko začíná opatrněji volit, kam a koho pustí. Příznivci cestování mimo hlavní turistické stezky zjišťují, že právě tam vzniká nová rovnováha mezi autentičností a masovým zájmem.
Opatrná budoucnost japonského turismu
Vláda se rozhodla brzdit rychlost přílivu cizinců a zaměřit se na vyšší kvalitu zážitků. Stoupá odpor vůči přelidněným místům a vzniká nedůvěra vůči dalšímu růstu.
Japonsko je v tuto chvíli pro návštěvníky mimořádně přístupné, ale nemusí to tak být napořád. Zlaté období výhodného jenu přináší svůj stín do každodenního života – nejen v Kjótu. Možná začíná doba, kdy státní zájmy a ochrana místních hodnot převažují nad bezbřehou otevřeností cestovnímu ruchu.
